jezero Chabařovice
Studenti zkoumali život v Ústeckém moři
Fakulta životního prostředí
Milada, Most nebo Medard. Zatopené lomy v severozápadních Čechách lákají svou živelností.

Plocha 252 hektarů, maximální hloubka až 25 metrů. Těmito čísly se může pochlubit jezero Milada, mezi místními známé také jako Ústecké moře. Zbytková jáma lomu v Chabařovicích nedaleko Ústí nad Labem, která se od června 2001 do srpna 2010 napouštěla z vodní nádrže Kateřina, se před několika lety dostala do hledáčku nejen široké veřejnosti, ale též naší FŽP.

Zjistilo se, že Milada má bohaté rybí osazenstvo, počet dravců i býložravých ryb je vyrovnaný. Vysazování dravých ryb jako štik, sumců či candátů je velice důležité pro zachování rovnováhy v jezeře.

Její učitelé spolu se studenty jako první zjišťovali průnik rybího plůdku z napouštěcího kanálu do jezera Milada. „Během počátečního sledování jsme dělali jedno pozorování i v noci. Využívali jsme jemné rybářské sítě pro záchyt rybího plůdku a později i planktonky pro sledování planktonu v jezeru,“ vysvětlil děkan FŽP Ing. Martin Neruda, Ph.D. Téma se zrodilo po konzultacích s profesorem Kubečkou z Hydrobiologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. V průběhu doby tak vzniklo několik bakalářských a diplomových prací na uvedené a další podobná témata. Zároveň se diplomanti podíleli na monitoringu jezera Milada, zejména rybí obsádky.

Zjistilo se, že Milada má bohaté rybí osazenstvo, počet dravců i býložravých ryb je vyrovnaný. Hydrobiologické centrum ve spolupráci s Palivovým kombinátem provádělo po několik let biomanipulační opatření, tedy vysazování dravých ryb jako štik, sumců či candátů, což je velice důležité pro zachování rovnováhy v jezeře. Současně to přispívá k dobré kvalitě vody ve vazbě na plankton.

Pomohly ústecké laboratoře

Pro sledování kvality vody používali univerzitní výzkumníci přenosný měřák pro určení pH, vodivosti a rozpuštěného kyslíku. Jejich zájem se soustředil taktéž na odebírání vzorků vody do nádob a určování těžkých kovů a dalších látek. K tomu jim posloužily laboratoře FŽP a Výzkumný ústav anorganické chemie v Ústí.
Jedním z důležitých výzkumů, zaměřených na odpadové hospodářství, byl možný průnik škodlivin z rekultivované skládky Chabařovice do okolních vodních ploch. To se naštěstí podle výsledků Ing. Vítka Kindermanna z FŽP neprokázalo.

Rozvoj Milady a další témata

Pro další čerpání významných poznatků o jezerech v severozápadních Čechách se studenti přesunuli rovněž k Mosteckému jezeru. Fakulta v letech 2011–2014 totiž pracovala na projektu TAČR o ekosystému Mosteckého jezera. Nechyběla ani návštěva jezera Medard u Sokolova.
Momentálními tématy pro další univerzitní bádání jsou územní plánování a možnosti rozvoje Ústeckého moře ve spolupráci s okolními obcemi. Při Krajském úřadu Ústeckého kraje už dokonce vznikla pracovní skupina na vyřešení aktuálních problémů, které brání turistickému rozmachu a rozvoji napuštěných jezer.

Členové týmu