_MG_9705
Moderní kampus UJEP otevírá svou náruč
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
Univerzitní městečko nabízí vzdělání, zábavu i odpočinek. Kampus se rovněž chystá na stavbu Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO), jehož autorem je tým architektů pod vedením Petra Pelčáka, profesora Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně.

Vše začalo v roce 2003 a trvá dodnes. Kampus UJEP je již 13 let každodenní univerzitní realitou zahrnující stovky proběhlých jednání, desítky zpracovaných projektových dokumentací, realizovaných výběrových řízení, staveb, rekonstrukcí, úprav a hlavně odvedené lidské práce.

Díky tomu se Kampus UJEP pomalu stává skutečných univerzitním městečkem. V areálu se nacházejí budovy fakulty umění a designu, filozofické fakulty a fakulty výrobních technologií a managementu, dále část fakulty sociálně ekonomické, vzdělávací, informační a administrativně provozní zázemí univerzity, a samozřejmě rektorát.

Srdcem celé lokality je Vědecká knihovna UJEP a multifunkční centrum s moderními aulami a konferenčními místnostmi. Po ruce je rovněž malá menza, Univerzitní knihkupectví, Literární kavárna Fokus, 50 bar či bankomat.

Přímo v areálu kampusu se od roku 2015 běží Běh kampusem, v roce 2016 se zde konal 1. ročník Studentského Majálesu, který byl zcela bezbariérový. Součástí kampusu jsou také sportoviště a Sportovní hala PF UJEP.

CPTO

Celý prostor kampusu se v současnosti připravuje na dosud největší investiční akci v historii univerzity – výstavbu Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO), které vyroste na prázdném místě po bývalé porodnici.

„Univerzita si byla vědoma slibů, které dala veřejnosti v souvislosti s demolicí budovy bývalé ústecké porodnice, a věnovala tak zvýšenou pozornost zajištění nezávislosti hodnocení kvality návrhů nové stavby,“ sděluje mluvčí univerzity Jana Šiková. Vedení školy se proto rozhodlo vyhlásit architektonickou soutěž o návrh, nikoliv veřejnou zakázku. „Náročnější způsob výběru projektu prostřednictvím architektonické soutěže o návrh nepatří v ČR mezi hojně využívané instituty,“ říká rektor Martin Balej s tím, že posouzení návrhů měla na starosti porota složená z řady expertů, kteří si zvolili do svého čela ústeckého rodáka, architekta Jana Jehlíka. Místopředsedou poroty byl děkan Přírodovědecké fakulty UJEP Jaroslav Pavlík.

O účast v soutěži projevila zájem renomovaná česká a slovenská studia a ateliéry. Odborná porota tak mohla vybírat z celkem 22 architektonických návrhů. Autorem vítězného projektu se stal tým architektů pod vedením Petra Pelčáka, profesora Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Kromě učeben, laboratoří, přednáškových sálů a kabinetů bude součástí stavby rovněž děkanát, velká menza či parkoviště. Základní kámen by měl být položen již v roce 2017, hotovo bude v roce 2019.

Budoucnost

Další výstavba je v kampusu plánována pro rozvoj fakulty výrobních technologií a managementu, která musí reagovat na trvalou poptávku po absolventech technických oborů v kraji. Do budoucna chce univerzita vybudovat v kampusu také zázemí pro fakultu zdravotnických studií.

Pojem kampus obecně označuje místo, kde jsou seskupené budovy patřící k univerzitě. V Ústí se nachází v lokalitě na Klíši na ploše téměř sto tisíc metrů čtverečních a přestože tady mají své sídlo rektorát i fakulty, rozhodně nejde jen o administrativní areál. Otevřená čtvrť pro studenty, zaměstnance univerzity, ale i náhodné kolemjdoucí toho nabízí mnohem víc!

OTÁZKY PRO ARCHITEKTA PETRA PELČÁKA

Jak dlouho jste na projektu pracovali?

Práce trvaly zhruba 3 měsíce. Soutěž byla dvoukolová, kdy se v prvním kole vybralo 5 architektonických návrhů, mezi nimiž byl i ten náš. Následně jsme museli projekt dopracovat do větších podrobností, hlavně rozkreslit detaily a vysvětlit některé připomínky. Například jsme objasňovali řešení automobilové dopravy a parkování.

Jak bude stavba náročná z hlediska energií?

Snažili jsme se vymyslet stavbu, která bude udržitelná s minimální provozní náročností. Budova tedy nespotřebovává velké množství energií, což je dáno jak konstrukcí fasády, tak méně okny. Jednoduše řešeno: Používali jsme selský rozum.

Jaké další stavby podobného typu jste už projektovali?

Vycházeli jsme ze zadaných kritérií, ale budovy podobného typu už za sebou máme. Třeba Filozofickou fakultu a Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně či Krajské kulturní a vzdělávací centrum ve Zlíně.

Členové týmu