bruna
Vladimír Brůna
Fakulta životního prostředí
Geodet a pedagog z Fakulty životního prostředí UJEP Ing. Vladimír Brůna se od roku 2001 pravidelně zúčastňuje archeologických výzkumů v Abúsíru, v egyptské Západní poušti a na lokalitách v Súdánu. V roce 2000 se podílel na založení katedry informatiky a geoinformatiky a zároveň na vzniku Laboratoře geoinformatiky z projektu Fond rozvoje vysokých škol. Ve stejném roce dostal také nabídku od Českého egyptologického ústavu FF UK Praha účastnit se egyptologických výzkumů.

Cítíte se být více archeologem, nebo učitelem?

Ani jedním, vystudoval jsem geodézii a kartografii na ČVUT v Praze a prošel od vedoucího důlního měřiče na povrchovém dole a geodeta na stavbách, přes vědeckého pracovníka Ústavu krajinné ekologie ČSAV až po specialistu GIS u jedné nadace zabývající se problematikou životního prostředí v Ústeckém kraji.
Na konci minulého století jsem zakotvil, opět jako geodet, na Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Zde jsem zavedl digitální dokumentaci archeologických objektů a současně jsme s kolegy implementovali jeden z prvních GIS projektů v české archeologii. Šlo o zhruba 60 000 archeologických lokalit v severozápadních Čechách, které byly vizualizovány v prostředí GIS a prováděly se na jejich základě první prostorové analýzy. A poté nastala má „učitelská“ éra na fakultě životního prostředí… v roce 2000 založení katedry informatiky a geoinformatiky a zároveň vznik Laboratoře geoinformatiky z projektu FRVŠ. Přišly první projekty (http://oldmaps.geolab.cz) a v roce 2000 jsem se seznámil s prof. Miroslavem Bártou z Českého egyptologického ústavu FF UK Praha a dostal nabídku účastnit se archeologické expedice do Egypta. To se, samozřejmě, neodmítá.

“Egyptolog neví, co v poušti najde, pouze tuší, že v dané oblasti se skrývají pod pískem archeologické objekty. A tuší to dle příznaků na povrchu pouště. Barva písku, koncentrace kostí, zbytky vápencových zdí a další…”

Jak si má čtenář vizuálně představit novodobé badatele a archeology? Pohodlné oblečení, štětec pro oprášení kostí, počítač?

Jde o to, v jakých podmínkách pracujete. Egyptská archeologie má svá specifika. Expedice se konají na jaře a na podzim v poušti za vysokých teplot, intenzivního slunečního svitu, větru, vysoké vlhkosti, tedy podmínek, které k práci v poušti patří. Tomu odpovídá i naše oblečení, pevné boty, dlouhé rukávy košile, klobouk, tmavé brýle a ochranný sluneční krém s vysokým faktorem. Používáme osvědčené přístroje a pomůcky, pásmo, olovnice, dvoumetr, milimetrový papír, nivelační přístroj a geodetickou totální stanici. V posledních letech dokumentujeme pomocí prostorových laserových skenerů a k netradičnímu pohledu na archeologickou lokalitu používáme i upoutaného draka s fotoaparátem. Terénní archeolog se samozřejmě neobejde bez štětce, speciální lopatky a další pomůcek pro svoji práci.

Na přelomu března a dubna jste se na území archeologické koncese Českého egyptologického ústavu v Abúsíru podílel na dokumentaci unikátní lodi staré zhruba 4 500 let. O jakou loď šlo a co jste při dokumentaci zjistil?

S největší pravděpodobností jde o jednu z nejstarších dřevěných lodí, tzv. člun, který se našel na podzim v roce 2015 a v dubnu 2016 byl celkově odkryt. Nalezen byl asi metr pod povrchem písku, očištěn byl pouze z  vnitřní strany, dno a plochy čluny zůstaly v písku. Stav dřeva byl totiž velmi špatný, loď se musela konzervovat a velmi opatrně čistit. Máme vyhotovený 3D model člunu a chystá se publikace, kterou připravují dva specialisté na historické lodě ze Spojených států amerických, kteří byli součástí naší expedice.

Zůstal člun v Egyptě?

Ano, zůstal na místě, přikryli jsme ho geotextílií a zasypali vrstvou písku. Příroda si pomůže sama, větrem se místo zahladí a nebude ani poznat, že tam člun je. Jeho vyzvednutí je nemožné, okamžitě by se rozpadl. Na místo dohlížejí dva hlídači, gafíři, kteří ho hlídají po celý den od šesti do šesti hodin. Následně hlídá území naší koncese armáda.

Očekáváte, že najdete i další lodě?

Očekáváme neočekávané. Egyptolog neví, co v poušti najde, pouze tuší, že v dané oblasti se skrývají pod pískem archeologické objekty. A tuší to dle příznaků na povrchu pouště. Barva písku, koncentrace kostí, zbytky vápencových zdí a další…

Byl jste rovněž součástí projektu Českého egyptologického ústavu FF UK Praha a Fakulty životního prostředí UJEP souvisejícího se zkoumáním starověkých kultur v Súdánu. O jaké kultury šlo?

Od roku 2009 se pravidelně zúčastňujeme expedic do Súdánu. Jde o dvě lokality v blízkosti 6. nilského kataraktu, lokalita Sabaloka, která obsahuje pravěk, mezolit a neolit, druhá lokalita Usli se nachází mezi 3. a 4. nilským kataraktem a podle nálezů se datuje do Napatské doby, asi kolem 1. tis. př. Kr.

Dostali jste se i k Nilu?

Samozřejmě, Nil jak v Egyptě, tak i v Sudánu si nikdy nenecháme ujít, zejména nilské katarakty nebo nilskou delta. Bohužel v posledních letech bezpečnostní situace v Egyptě neumožňuje volný pohyb ve většině oblastí.

Jak vnímáte osobně současnou situaci v Egyptě?

Po revoluci, kdy byl všude obrovský chaos, a spousta památek byla zničena, se situace uklidnila. Kdybych říkal, že se nebojím, tak bych lhal. Každý cestovatel má trochu strach, v Africe dvojnásob. My jsme dříve celé roky bydleli na ambasádě a dojížděli každé ráno v 6 hodin auty do Abúsíru a odpoledne zpět. Bylo to náročné, zejména doprava v Káhiře a denně jsme tak ztratili 2–3 hodiny času cestováním. Zhruba 4 roky máme pronajatou vilu v Sakkáře v komplexu inspektorátu a skladů, které jsou odděleny vysokou zdí od vesnice. Zde jsme relativně v bezpečí. Čeští egyptologové pracují v Abúsíru již od 60. let minulého století, místní si nás tedy považují. Vědí, že přivážíme peníze a zaměstnání, není tedy důvod, aby nám tam vytvářeli takové podmínky, abychom měli důvod se bát. Jsou samozřejmě situace, když například přejíždíme do Káhiry a raději použijeme taxíky, abychom nebyli nápadní a zbytečně na sebe neupozorňovali. Dodržujeme zkrátka pravidla hry, která stanovuje ambasáda a naši egyptští inspektoři a policie.

Jaké další světové lokality byste chtěl ještě prozkoumat?

Navštívil jsem Blízký východ, území Izraele a Palestiny, kde jsem viděl několik významných archeologických lokalit. S archeologickými objekty a lokalitami jsem se potkal na Islandu, v Norsku a na Slovensku. Samozřejmě mě lákají například archeologické lokality Jižní a Střední Ameriky, nezajímavý není ani Irán. Ale musím podotknout, že nejsem archeolog, ale geodet s „rozšířenou působností“.

Členové týmu
Projekty