Aleš Veselý
Pedagogická fakulta
Uznávaný sochař a profesor Aleš Veselý se narodil roku 1935 v Čáslavi. Jeho environmentální projekty a mohutné sochy dnes můžeme obdivovat v Japonsku, Korey, Litvě, Německu, Holandsku, USA a v dalších zemích po celém světě. V prosinci 2015 bohužel nečekaně, ve věku 80 let, zemřel. Ve svém monumentálním díle se často obrací ke kořenům judaismu, zabývá se hledáním smyslu lidské existence.

To, co vás při studiu na vysoké škole skutečně utváří, jsou osobnosti vyučujících, se kterými se během studia setkáváte. Někteří z nich se vás téměř nedotknou, někteří vám pomohou najít směr, ale ti skutečně výjimeční vás inspirují po celou dobu vaší kariéry.
Jedním z těch výjimečných byl pan profesor Aleš Veselý. Jak sám říkal, podněty k jeho tvorbě byly každodenní vjemy. Právě ty daly základ jeho dílům oslovujícím mnoho lidí. Jak on sám tvrdil, je to „jako když se vaří voda. To vlastně dlouho nevíš, že se vaří, … Vidíš potom jenom ty velké bubliny, ale to, co tomu předchází, je stejně nutné jako var sám“.
Veškerá jeho díla byla ovlivněna jeho životem. Narodil se roku 1935 v Čáslavi. Po studiu v Praze na Akademii výtvarných umění (1952–1958) se zúčastnil známých neoficiálních výstav Konfrontace I a II (1960), kde poprvé vystavil své dílo Objekty-Předměty. Ty se vyznačovaly hledáním (uvozovky dole)“nultého bodu“ a „pravýznamu“ světa, což jsou témata provázející celou jeho tvorbu. Ve svém monumentálním díle se často obrací ke kořenům judaismu, zabývá se hledáním smyslu lidské existence. Je také zastoupen v řadě světových uměleckých institucí včetně The Solomon R. Guggenheim Museum v New Yorku, Centre Georges Pompidou v Paříži a v Národní galerii v Praze.
Monumentální socha Kaddish, která vznikla v roce 1968, byla jeho první realizací a později mu za ni byla udělena Cena Matyáše Brauna v Liberci. Tuto sochu dnes nalezneme ve Středoklukách, ve kterých je umístěno mnoho jeho děl. Po této ceně přišla normalizace, která znemožnila zveřejnění jeho další tvorby, neboť on sám se stal „nežádoucím“ umělcem.
Doba se však změnila a jeho environmentální projekty a mohutné sochy, které převážně reflektují vztah mezi hmotou a silovým podnětem, dnes můžeme vidět ve všech koutech světa (Japonsko, Korea, Litva, Německo, Holandsko, USA, …) Kromě profesorského titulu získal například i Pollock–Krasner Foundation Grant v Chicagu (1994), kde mu byla udělena cena The Chicago Prize za díla, která v Chicagu vytvořil.
Mezi poslední monumentální profesorova díla patří Brána nenávratna, která je dominantou Památníku ticha před nádražím Bubny v Praze, a Zákon nezvratnosti, který je umístěn u židovského hřbitova Památníku Terezín. Jeho díla jsou rozmístěna po galeriích na celém světě (New York, Paříž, Florencie, Vídeň, Tokyo, Praha). Stopa pana profesora Veselého je navzdory jeho nečekanému odchodu hluboká a pro naši školu mimořádně významná.

Zdroje:
Projdi tou branou! Rozhovory s Alešem Veselým (2006), Michal Schonberg

Členové týmu
Projekty