ÚSTÍ kampaň CLV3cmyk kopie
Antonín Čajka
Přírodovědecká fakulta
Student Antonín Čajka získal v roce 2015 Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro nadané studenty za mimořádný přínos vědě. Nebývalý úspěch zaznamenal již v roce 2014 na 5. ročníku Česko-Slovenské studentské vědecké konferenci ve fyzice, kterou v sekci Aplikovaná fyzika suverénně vyhrál. Z více jak 50 studentů bakalářských a magisterských oborů z České a Slovenské republiky nejvíce zaujal odbornou porotu svou prezentací a prací s názvem „Struktura a povrchové vlastnosti nanovlákenných vrstev připravených technologií Nanospider“.  Konferenci pořádala tradičně Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. V současné době Tomáš studuje navazující magisterské studium v Norsku a zároveň navazující magisterské studium Aplikované nanotechnologie na PřF UJEP.

„Je důležité mít vždycky za sebou nějakou tu kvalitní vědu.“

Tvůj studijní výjezd do zahraničí prý byl nebývale dramatický…

Víš, skoro by se dalo říci, že jsem si ho vydupal. I přesto, že v dnešní době je vycestování do zahraničí celkem jednoduché – běžně stačí se přihlásit na výběrové řízení pro program  Erasmus+, mít doklad o jazykové úrovni, dobré studijní výsledky a víceméně jedeš – tak u mě to bylo složitější. Měl jsem smůlu, že na přelomu roku 2014/2015 se starší program Erasmus měnil na Erasmus+, a to vyžadovalo uzavřít nové meziuniverzitní smlouvy. A naneštěstí zrovna pro Norsko, kam jsem chtěl vyrazit já, tu znenadání nebyla smlouva žádná. Nicméně já jsem opravdu vyjet chtěl, takže jsem začal běhat po fakultě, měl několik rozhovorů s našimi koordinátorkami pro zahraniční pobyty a univerzitními lektory, kteří by mohli mít kontakty právě v Norsku, a nakonec jsme s paní profesorkou Čapkovou, vedoucí mé bakalářské práce, objevili a kontaktovali jednoho jejího starého známého. Skoro neuvěřitelnou shodou okolností šlo o pana profesora přímo na univerzitě v Oslu, kam jsem původně chtěl vyrazit, a také působícího kantora v jejich studijním programu Nanotechnologie, což je přesně obor mého studia. A díky tomuto pánovi a našim zručným Erasmus koordinátorkám se následně potřebnou smlouvu podařilo velmi rychle uzavřít.
I přesto všechno jsem nakonec na Erasmus+ nevyjel. V průběhu dohadování o smlouvě se totiž po 4 letech objevila znovu výzva v programu Norské fondy, jejichž finanční podpora je mnohem výhodnější než v Erasmus programu, ale musí se napsat velmi rozsáhlá grantová žádost v angličtině. Obecně, veškeré administrativní náležitosti jsou mnohem složitější, což mě ovšem neodradilo. Zasedl jsem ke stolu a začal psát žádost. No a pak, po třech nervy beroucích měsících čekání na odpověď o jejím schválení, či neschválení a učení se na státnice, jsem dostal dopis, že po prázdninách vyrážím. A tak jsem se dostal do Norska.

Zaznamenal jsi rozdíly mezi českým a norským univerzitním vzděláváním?

Úplně nejjasnější rozdíl je ten, že v Oslu se všechno učí v angličtině. Ale teď vážně, já jsem třeba ve třídě jediný mezinárodní student, s dvaceti dalšími norskými, a jim nedělá nejmenší problém mít všechny přednášky, projekty a zkoušky v angličtině. Zkuste to udělat v Česku. I náročnost předmětů je dle mého názoru vyšší. Tady mají studenti běžně 3 předměty za semestr, každý ohodnocený 10 kredity, přednášky a cvičení většinou 4 hodiny týdně. To ovšem neznamená, že škole věnujete právě jen těch 12 hodin. Na každý předmět je nutné se dopředu připravovat, číst pensum literatury, což čítá alespoň jednu tlustou knihu, vypracovávat eseje a domácí cvičení. Každá část těchto domácích prací se v průběhu semestru hodnotí a nakonec se připočítává v rámci 20-30 % k výsledné známce. Navíc já jsem si tu zapsal jeden předmět probíhající v laboratoři, kdy pracuji na svém výzkumu. V laborce trávím 16 hodin týdně. Takže tady je studium vnímáno skoro jako hlavní pracovní úvazek.
Trošku mi tu chybí takový ten typický český laxní přístup, kdy vám zbývá ještě moře času na všelijaké další aktivity. Pokud člověk chce strávit hezký půlrok u moře, v teple a na plážích s koktejlem, Itálie nebo Španělsko je správná volba. Naproti tomu do Norska, a všeobecně do severních zemí, se člověk jede zdokonalit, pracovat na sobě. Proto také norská vláda nabízí pro jejich studenty bezúroční půjčky, které pokryjí veškeré životní náklady studujících, a to v horizontu pěti let. V případě úspěšného vystudování se 40 % těchto finančních prostředků prohlásí za stipendium a student splácí jen zbylých 60 %. Čili, studenti jsou tu opravdu motivovaní a studium neberou na lehkou váhu. To je asi nejzásadnější rozdíl, který jsem v Norsku zaregistroval… že to někde může fungovat a dokonce skoro globálně.

Jsi vítěz Studentské vědecké konference. Poděl se o pocity z úspěšné prezentace.

Jsem od přírody strašný trémista. Například tuto konkrétní prezentaci jsem si velmi intenzivně připravoval a zkoušel nanečisto týden dopředu. Kamarádům odprezentujete ledacos, na místě a suverénně, před hodnotící porotou je to pak úplně jiné. Najednou na všem záleží a musíte být perfektní teď a tady. Sebevědomé vystupování, zvládnuté téma i celkový dojem. Divák musí mít jasno, že víte, o čem mluvíte. Když bartender míchá drinky a něco splete, v žádném případě to na sobě nesmí dát znát. Stejně tak vy, když se přeřeknete na konferenci, někde se zamotáte, musíte zachovat chladnou hlavu a rychle najít ztracenou niť. Hlavně uchovat dojem, že je všechno správně. Samozřejmě, to důležité je mít vždycky za sebou nějakou tu kvalitní vědu.

Jaký to byl pocit, když ses dozvěděl, že budeš oceněný Cenou ministra školství pro vynikající studenty?

Cítil jsem se opravdu mimořádně, nemohl jsem tomu uvěřit. Byl jsem skutečně nadšený a moc si tohoto ocenění vážím. Je pro mě velkou ctí a stejně tak velkou odpovědností dostát svému jménu. Maminka měla taky radost.

Členové týmu
Projekty